KDO JE KOOIKERHONDJE ? 

Něco o plemeni

     Kooikerhondje je původně pracovní plemeno: pomocník lovců kachen, strážce domu a zahrady a ničitel myší, krtků a krys. Je to milý, šťastný a živý pes, pozorný a inteligentní a velmi ochotný pracovat pro svého majitele. Doma se vyznačuje velkou přizpůsobivostí; často klidný a skromný, často hravý a plný života. Je velmi ostražitý, ale jedná pouze pokud je k tomu dobrý důvod. Když je navolno, má rychlý pohyb a neustále ladně mávající ocas. Je poměrně citlivý na hluk a křik. Nerozumí si s každým. Na začátku může být trochu rezervovaný vůči cizím lidem, dětem a dalším psům. V závislosti na svém temperamentu odejde nebo zavrčí, když se cítí nejistě. Ale jakmile někoho přijme, vytvoří se přátelství na celý život

Historie

     Donedávna téměř neznámé plemeno patří mezi drobné slídiče. Má vyváženě stavěné tělo téměř kvadratického rámce, vysoko nesenou hlavu a bohatě osrstěný ocas. Svým zjevem trochu připomíná drobnější verzi tollera (novoskotského retrívra), se kterým sice patrně nemá společné předky, za to sdílí specifické původní uplatnění – lákání a nahánění kachen při lovu. Již          v 17. století používali nizozemští lovci k lovu kachen a jiných vodních ptáků drobné slídiče s výraznými, chundelatými ocasy. Úkolem těchto psů bylo plavat kolem rákosí a (údajně právě na bohatý, nad vodu vyčnívající ocas) ptáky vylákat ven. V okamžiku, kdy kachny zvědavě vypluly z bezpečí vodního porostu, změnila se "návnada" v lovce a zaháněla ptáky do klecí a sítí. Drobný  a hbitý kooikerhondje se pro tento úkol hodil přímo báječně, avšak rozvoj palných zbraní a následná změna loveckých postupů ho časem o tuto práci téměř připravily a plemeno v podstatě vymřelo. 

      Regenerace plemene počala uprostřed druhé světové války, díky úsilí baronky van Hardenbroek van Ammerstol, která dala pokyn k pátrání po podobných psech, kteří by mohli položit základ modernímu chovu. Slavnou fenu jménem Tommy, která se stala jakousi pramatkou dnešních kooiker hondjů, nalezli její pomocníci ve Frísku. Ačkoliv nebyla jedinou chovnou fenou využitou k obnovení starého plemene, většina současných šampionů má na počátku svého rodokmenu právě Tommy. Díky barončinu úsilí spatřil roku 1966 světlo světa první standard plemene a o pět let později byl Kooikerhondje uznán FCI.

Péče 

      Co se týká péče, Kooikerhondje je poměrně nenáročný pes, zvýšenou péči mohou potřebovat pouze převislé ušní boltce. Péče o srst Srst má být střední délky, rovná či mírně zvlněná, jemné struktury a s dobře vyvinutou podsadou. Zvláště dlouhá srst se nachází na zápěstích, kde tvoří tzv. prapory, na stehnech a zádi (tzv. kalhoty), na spodní straně krku, hrudi a ocasu. Delší srst je také na uších, na jejichž špičkách tvoří prameny dlouhých černých chlupů tzv. náušnice. Kromě "náušnic" je jedinou standardní barvou bikolorní kombinace oranžovo-červené a bílé, povoleny jsou stopy černých chlupů tvořící mírné stříkání v červených partiích. 

     Jemný a citlivý Kooikerhondje se hodí i pro začínajícího chovatele. Má bystrou a učenlivou povahu a s člověkem ochotně spolupracuje. Základním předpokladem úspěšného výcviku je klidný a laskavý přístup, tento citlivý pes velmi špatně snáší hrubost a neurvalost. Vedle loveckého využití má vlohy pro pachové práce, coursing, agility či dogdancing. Je velmi dob rým plavcem, který miluje vodu, do které se vrhá i v chladnějším počasí. Díky příchylnosti       k člověku se hodí také pro canisterapii. 

 Krmení 

      Také pro kooikerhondje platí obecné zásady správné výživy. Důležitý je vyvážený poměr živin a přísun energie odpovídající fyzic ké aktivitě zvířete. Zcela jiné nároky bude mít poklidně žijící rodinný pes a sportovec na vrcholu sezóny. Ať už krmíte granulemi nebo domácí stravou, dbejte na kvalitu              a vhodné složení. V případě suchých krmiv to obnáší pečlivý výběr značky         a produktové řady, domácí příprava krmení vyžaduje znalos ti potřeb psa           i výživových složek jednotlivých surovin.

Péče o štěňata

Péče o štěňata je zásadní pro jejich zdravý vývoj a spokojený život, zahrnuje správnou výživu, pravidelnou péči o srst, dostatek pohybu a socializaci.

Genetické testování

Genetické testování je moderní diagnostická metoda, která umožňuje identifikovat změny v DNA a poskytuje důležité informace o rizicích                     a predispozicích pro různá onemocnění.

Povaha a chov

Inteligence a cvičitelnost 

      Kooikerhondje má jemnou a citlivou povahu, přesto je velmi veselý, rád si hraje a díky vrozené inteligenci se snadno učí nejen základní povely poslušnosti, ale i různé triky. Nebývá nadměrně dominantní, vystupuje přátelsky a otevřeně, proto se výborně hodí jako společník     i do rodiny s malými dětmi. Samozřejmě, vždy je potřeba děti vést        k ohleduplnému chování ke zvířeti a k respektování jeho potřeb. Vůči ostatním psům se chová lhostejně, nevyhledává rvačky, ale o jejich společnost příliš nestojí. I když v současné době kooikerhondje plní častěji úlohu společníka, jeho lovecký pud přetrvává a vedle nahánění vodních ptáků může mít tendence i k pronásledování lesní zvěře. Při procházkách přírodou je proto na místě určitá opatrnost. Charakter      a výchova Holandští španělé jsou loajální, silně připoutaní ke svému majiteli a trpí odloučením od něj. Jsou společenští a vyžadují pozornost. Pokud budete často nechávat svého mazlíčka samotného, onemocní. 

Rodinný typ

     Kooikerhondje vycházejí poměrně dobře s dětmi, nemají ovšem rádi hluk a neúctu. Pokud pes vyroste vedle dítěte, stane se jeho nejlepším přítelem. Tito psi jsou přítulní a milují fyzický kontakt. Snaží se být neustále nablízku majiteli, ale nejsou dotěrní, cítí náladu člověka           a přizpůsobují se jí. Potřebují pochvalu, náklonnost, souhlas. Poté se snaží majiteli vyhovět a plnit všechny povely. 

     Kooikerhondje má silný územní instinkt. I přes svůj malý vzrůst jsou dobrými hlídacími psy. Tento pes nepustí nikoho do areálu a štěkáním varuje majitele před případnými incidenty. Nevěří cizím lidem, i když nejsou vůbec agresivní. 

 Zdraví a choroby 

 V chovu se sleduje sleduje výskyt luxace pately (fyzikálním vyšetřením v ordinaci veterináře) a především se provádí genetické testování několika dědičných chorob - Von Willebrandovy nemoci (po rucha srážlivosti krve), PRA (progresivní retinální atrofie sítnice oka)     a nekrotizující myelopatie (one mocnění páteře vedoucí k ochrnutí).     V čistokrevném chovu se tak daří tyto nemoci úspěšně potlačovat.